Želva karolínská
Říše: živočichové (Animalia)
Popis: Dorůstá se až 20 cm. Může se dožít i 100 let. Její zbarvení je hnědé až olivově hnědé. Většinou má nepravidelné, podélné, žluté nebo oranžové skvrny. Plastron má žlutý až hnědý s tmavými skvrnami. Dospělé želvy se mohou do krunýře zcela uzavřít. Hlavu a nohy má skvrnité. Samci mají červenou duhovku, samice mají duhovku šedou nebo hnědou. Na silných nohách má 4 drápy. Hlavu má hranatou.
Její největší zajímavostí je kloub, který příčně probíhá břišní částí krunýře a umožňuje "uzavření" pancíře zatáhnutím jeho části. Zajímavé je také rozlišení pohlaví barvou očí, samečci mají červenohnědé zabarvení, samičky žlutavé.
Velikost: Může mít až 16 cm.
Výskyt: Běžně se vyskytuje na východě Spojených států amerických, v Mexiku, mezi západními přítoky řeky Mississippi, kde pobývá v travnatých krajích blízko vody. V zimě přezimuje ve vodě, kam se také vydává za přílišného horka.
Biotop: Lesy blízko vlhkých území, bažiny na okraji lesů.
Potrava: Patří mezi všežravce. Živí převážně masitou potravou, jako jsou šneci a další suchozemští měkkýši. Rostlinou potravu pojídá pouze pro doplnění živin. Zvláštní pochoutkou jsou pro ni houby, z nichž žere i jedovaté druhy. Jed obsažený v houbách želvě neškodí, ukládá se však v jejich tkáních a může ohrozit predátory (včetně člověka), pokud želvu pozřou.
Rozmnožování: Klade 1-11 vajec.
Zajímavost:
1. Pohyblivý plastron umožňuje této pozemní želvě udělat ze sebe krabici, to znamená uzavřít všechny měkké části těla do krunýře.
2. Želva karolínská, též želva krabičná patří k nejoblíbenějším druhům chovaných u nás v ČR.
