Želva uhlířská

Říše: živočichové (Animalia)

Kmen: strunatci (Chordata)

Třída: plazi (Reptilia)

Řád: želvy (Testitudines)

Čeleď: testudovití (Testudinidae)

Rod: želva (Geochelone)

Druh: želva uhlířská (Geochelone carbonaria)

Popis: Má černý karapax se žlutými, naoranžovělými nebo načervenalými skvrnami na každém štítku dlouhý asi 50 cm. Plastron je žlutohnědý. Hlava a končetiny jsou zbarveny do béžova s jasnými žlutými nebo oranžovými skvrnami. Díky svému příjemnému zbarvení je častým druhem chovaným uměle v zoologických zahradách. Objevuje se u nich nepatrný pohlavní dimorfismus. Samci mívají delší krunýř a bývají těžší, mají vyklenutý plastron. U starších samců se častěji objevuje také malé zaškrcení krunýře do tvaru přesýpacích hodin a mají delší a širší ocas než samice.

Výskyt: Sever Jižní Ameriky. Obývá především vlhké savany, méně okolí močálů tropických deštných lesů. Přirozeně se vyskytuje nejčastěji v Panamě, Paraguayi, Kolumbii, Peru, Brazílii, Bolívii, Venezuele aArgentině . Byla uměle vysazena na mnohých ostrovech v Karibském moři, např. na Barbadosu, Trinidadbu nebo na Svaté Lucii. Pohybuje se většinou ve stínu, kde je dostatečně teplo a vlhko.

Potrava: Mláďata želvy uhlířské se živí především masožravě, hledají v půdě červy a hmyz. Dospělí jedinci jsou z většiny býložraví, živí se trávou a různými plody a listy, nepohrdnou však ani drobnou živočišnou potravou nebo zbytky živočichů. Často se zdržují v okolí stromů, na nichž roste jejich oblíbené ovoce.

 Rozmnožování: Klade 4-15 vajec v letním období. Mláďata se rodí za 4-6 měsíců a jsou velká 4-4,5 cm.

Zajímavost:

Největší želvu zřejmě nalezl M.Labarraque v roce 1864 v Brazílii, želva měřila 51,2 cm. Dnes je uložena v pařížském muzeu.