Želva žlutohnědá (želva řecká)

Říše: živočichové (Animalia)

Kmen: strunatci (Chordata)

Podkmen: obratlovci (Vertebrata)

Třída: plazi (Reptilia)

Řád: želvy (Testudines)

Podřád: skrytohrdlí (Cryptodira)

Čeleď: želvovití (Testudonidae)

Rod: želva (Testudo)

Druh: želva žlutohnědá (Testudo graeca)

Popis: Dosahuje velikosti až 30 cm, u některých jedinců i více. Je velmi podobná želvě zelenavé, ale je trochu méně nazelenalá. Tato želva má na okraji karapaxu (vrchní část krunýře) nad ocasem jen jeden štítek, to jí odlišuje od želvy zelenavé. Ta tam má štítky dva. Na stehnech nohou má ostruhy, proto se také přezdívá želva ostruhatá, i když se tak nazývá želva s latinským názvem Geochelone sulcata. Nad ocáskem většinou nemá rozdělený nadocasní štítek, který je u jiných druhů želv rozdělen. Na krunýři nad hlavou má znatelně vyobrazenou mašli.

Výskyt: Jižní Evropa, severní a západní Afrika. Žije v křovinách, na loukách a písečných dunách.

Potrava: V okolí dostupně zelené rostliny. Mají-li štěstí, tak i popadané ovoce či zelenina.

Rozmnožování: V přírodě se páří od září do října. Samice snáší 2 - 12 vajec od dubna do července. Mláďata jsou žlutohnědá s tmavšími skvrnami. Pohlaví želvy nelze určit hned po narození, ale zhruba kolem pěti let.

Zajímavost:

Je býložravá, ale může se živit i masem. I v zajetí je možné vychovat želvu jako kdyby žila v přírodě, toto štěstí však tolik želv nemá.