Želvy

Želvy žijí na souši i ve vodě. Dýchají kyslík pomocí plic. Mají tělo kryto krunýřem. Tvoří ho kostěné desky na povrchu pokryté rohovitými štítky. (U některých želv nahrazuje krunýř silná kůže.) Skládá se z horního a spodního štítu. Horní štít (někdy také hřbetní štít=karapax) je spojen s kostrou, přirůstá k násadcům obratlů. (Spodní štít se někdy také nazývá břišní štít=plastron). Většina želv zatahuje do krunýře hlavu, končetiny a ocas. Na ocasu a nohách se nacházejí rohovité štítky a šupiny. Želvy nemají zuby, ale jen rohovité čelisti. Vejce kladou na souš-do písku, listí a do nor jiných zvířat.

Želvy se dělí na suchozemské, vodní a bahenní.

Známe 270 žijících druhů želv, osídlující sladkou vodu, moře i suchou zem v mírném tropickém pásmu. Želvy patří do řádu želv (Testudines nebo Chelonia), ten se rozděluje na dva podřády. Primitivní želvy skrytohlavé (Pleurodira) nemohou úplně zatáhnout svůj dlouhý krk, a tak v případě nebezpečí je jejich hlava natažena podélně v krunýři. Je jich asi 70 druhů a žijí pouze ve sladké vodě. Rozvinutější želvy shrytohrdlé (Cryptodira) jsou mnohem větší skupina. Žijí na souši a ve vodě slané i sladké. Jsou schopné hlavu do krunýře zatáhnout úplně. Jejich krk se přitom vertikálně stlačí do tvaru písmene S. Želvy se velmi liší ve velikosti. Od nejmenší želvy trpasličí dlouhé 6-9,5 cm až po kožatku velkou, která dorůstá délky až 1,8 metru.

O želvách pro mladší (zjednodušeně)

Většina vodních želv se, stejně jako jejich suchozemské příbuzné, po zemi pohybuje pomalu. Nohy nepodpírají tělo příliš pevně, takže většina váhy spočívá na zemi. Želvy jsou všude doma, protože svůj „domov" si nosí na zádech v podobě krunýře. Většina želv se dokáže v ohrožení zatáhnout do krunýře, kde jsou v bezpečí.

Vodní želvy žijí jak ve slaných, tak ve sladkých vodách, na zemi v blízkosti bažin, močálů a v lesích. Všechny želvy patří mezi plazy a jejich předkové jsou starší než dinosauři.

Některé menší druhy želv se chovají jako mazlíčci. Kostra želv se vyvinula v rohovitý ochranný krunýř, jehož horní část podpírají žebra a páteř. Největší želva na světě je kožatka velká, která dorůstá až 600 kg. Ploutve mají rozpětí až 2,5 m. 

Samice želv většinou kladou vejce a zahrabávají je do jam v písku nebo půdě. Když se z vajíčka začnou líhnout malé želvičky, vyhrabou se na povrach. Samice karety obrovské, mořské želvy, putuje stovky kilometrů, aby nakladla vejce na pobřeží, kde se narodila. Pomocí předních ploutví odhrabává písek, až vytvoří prohlubeň, do které se vejde. Pak si nad ni lehne, krunýřem na úrovni s pobřežím, a pod ocasem vyhrabe jámu hlubokou asi 40 cm. Do té naklade vajíčka a zakryje je pískem, pak se opět vrátí do moře. O dva až tři měsíce později se výlihnou malé želvy, vyhrabou se na povrch a pospíchají do moře. Bohužel mnoho z nich nepřežije.

Hotely a domy na plážích bývají v noci osvětleny, což mladé želvy mate, protože cestu k moři hledají podle ordazů světla na vodní hladine, takže místo tam směřují k svěětlům na pobřeží.

Dnes jsou mnohé želvy vzácné a patří mezi chráněné druhy. Mnohé se však loví pro maso, krunýř a vejce nebo se chytají a prodávají jako domácí mazlíčci.