Užovka stromová

Říše: živočichové (Animalia)

Kmen: strunatci (Chordata)

Podkmen: obratlovci (Vertebrata)

Třída: plazi (Reptilia)

Řád: šupinatí (Squamata)

Podřád: hadi (Serpentes)

Čeleď: užovkovití (Colubridae)

Rod: užovka (Zamenis)

Výskyt: Vyskytuje se v jižní Evropě od jižní Francie až po jihozápadní Ukrajinu. Ve Španělsku obývá jen severní a východní pobřeží, střed a západ Pyrenejského poloostrova neobývá. Vyskytuje se i v jižním Německu a Rakousku (kromě Tyrolska a Vorarlberska). Dále pak na jihu Slovenska a na několika místech v Polsku. Východní hranicí jejího rozšíření je Kavkaz Azerbajdžán. V České republice se vyskytuje ostrůvkovitě na několika málo místech, je to tedy nejvzácnější a nejohroženější had Česka. Vyskytuje se na jižní Moravě v Podyjí, kde jde o populaci přesahující k nám od našich středoevropských sousedů.

Životní prostředí: Nejčastěji se vyskytuje v nadmořských výškách 300–600 m n. m. Dává přednost vlhkým biotopům nedaleko listnatých lesů, vyhledává i různá křoviska či okolí lidských obydlí (zvláště na Karlovarsku je to velmi zřetelné, užovky se kolem lidí zdržují velmi rády). Má ráda blízkost vody, ale není na ni tolik vázána jako užovka podplamatá nebo užovka obojková. Ráda leze po stromech nebo v křovinách, ale často je také k nalezení na zemi.

Popis: Je to velká štíhlá užovka, která obvykle dosahuje kolem jednoho metru délky, občas lze ale zahlédnout i dvoumetrového exempláře. Je to tedy náš nejdelší had. Nejdelší jedinec měřil 225 centimetrů. Těchto délek však dosahuje v jižnějších oblastech svého rozšíření, u nás bývá skutečně mnohem menší. Šupiny má hladké ve 21 až 28 řadách kolem těla (častěji spíše méně). Břišní šupiny má dobře přizpůsobené k lezení po stromech. Hlava je protáhlá, nezřetelně odlišitelná od krku. Má poměrně dlouhý ocas. Zbarvení mívá různorodé, od žluté, hnědé, přes šedou až po černou barvu. Po celém těle mívá drobné skvrnky. Břicho je světlejší, většinou žluté, někdy až bílé. Mláďata mívají za hlavou bíložluté půlměsíčky, takže je někdy zaměnitelná s užovkou obojkovou.

Potrava: Loví především ptáky, ale nepohrdne ani drobnými savci, ptačími mláďaty a dokonce i jejich vejci. V mládí loví i ještěrky.

Rozmnožování: Na jaře v dubnu a květnu začínají samci bojovat o samice, se kterými se v květnu a červnu páří. Samice naklade v létě snůšku 5 až 12 vajec do různého tlejícího rostlinného materiálu (někdy i do kompostu), ze kterých se na podzim líhnou třicet centimetrů dlouhá mláďata. Inkubace vajec v přírodě trvá 130 až 155 dní, v zajetí je však mnohem kratší. Mláďata po vylíhnutí dosahují délky až 40 centimetrů a po prvním svlékání začínají přijímat potravu.

Jde o mírného hada, který kouše spíše sporadicky, při ohrožení se staví do výhružné pozice a dělá falešné výpady proti útočníkovi, častěji se však snaží uprchnout.